Může si občan Evropské Unie koupit nemovitost v České republice?

Česká republika si při vstupu do Evropské unie sjednala od 1. května 2004 dvě přechodná období, která měla dočasně omezit nabývání nemovitostí v České republice občany členských států Evropské unie. Dne 1. května 2009 uplynulo první pětileté přechodné období, po tomto datu tedy mohou občané Evropské unie volně nabývat nemovitosti v České republice s výjimkou zemědělských a lesních pozemků a od 1. května 2011, kdy uplynulo druhé, sedmileté období, i zemědělské a lesní pozemky.

Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala, že příslušníky členských států Evropské unie postaví na úroveň tuzemců. Na ochranu českých občanů, jejichž kupní síla byla a prozatím stále je nižší než v jiných členských státech unie, byla sjednána dvě přechodná období. Po dobu jejich trvání se česká právní úprava v oblasti nabývání nemovitostí mohla odchylovat od principu volného pohybu kapitálu v Evropské unii. První pětileté přechodné období od roku 2004 do 2009 se týkalo nabývání objektů vedlejšího bydlení, například rekreační objekty, chaty, chalupy, pozemky na jejich výstavbu, atd. Druhé sedmileté přechodné období od roku 2004 do 2011 bylo stanoveno pro nabývání zemědělské půdy a lesů, mohlo být ještě prodlouženo o další tři roky na celkovou délku 10 roků. K prodloužení této druhé, sedmileté lhůty ale nedošlo a tato výjimka skončila 1. května 2011. Po uplynutí těchto dvou přechodných období není Česká republika v oblasti nabývání nemovitostí vázána žádnými dalšími mezinárodními smluvními závazky.

Právní úprava nabývání nemovitostí takzvanými cizozemci obsažená v devizovém zákoně měla promítnout výše uvedená omezení do českých právních předpisů. Odchýlila se však od záměru sledovaného sjednáním výše uvedených přechodných období a právem Evropské unie, protože stanovila omezení nabývání nemovitostí občany Evropské unie nejen u objektů vedlejšího bydlení, ale také u veškerých dalších nemovitostí, s výjimkou zemědělských a lesních pozemků. Česká republika měla dnem 1. května 2009 omezení pro cizince úplně zrušit a dostát tak svým mezinárodním závazkům vyplývajícím z členství České republiky v Evropské unii. Novela devizového zákona, která měla na uplynutí prvního přechodného období reagovat, se včas neschválila v poslanecké sněmovně. Stalo se tak až koncem roku 2010. Tyto nedostatky české legislativy ale nic nemění na aplikační přednosti takzvaného primárního práva Evropské unie – konkrétně Smlouvy o založení Evropské unie a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky k Evropské unii. Tyto normy jsou pro Českou republiku závazné bez ohledu na právní úpravu obsaženou v devizovém zákoně. To znamená, že od 1. května 2009 mohli a mohou cizinci z členských států Evropské unie nabývat a převádět nemovitosti v České republice zcela bez omezení a to i zemědělské a lesní pozemky. Popsané legislativní nedostatky, které vyvolávaly obavy z případných oprávněných žalob cizinců o náhradu škody nebo z hrozících arbitráží proti České republice z podnětu Evropské komise. Na žádost ministra financí byl proto vydán pokyn pro katastrální úřady k aplikaci devizového zákona po 1. květnu 2009. Tento pokyn obsahuje vysvětlení právně nejasné situace, aby nezamítaly návrhy cizinců na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí pro jejich rozpor s devizovým zákonem.



7.12.2012