Energetické štítky

1. Kterých nemovitostí se průkazy energetické náročnosti budov týkají?
Bytové a rodinné domy, které budou k pronájmu nebo k prodeji, administrativní budovy, novostavby, větší rekonstrukce.

2. Když dům nebo byt nechci pronajímat ani prodávat, musím mít průkaz energetické náročnosti budov?
Pro rok 2013 se na vás povinnost nechat si zpracovat průkaz nevztahuje. V dalších letech však ano.

3. Kdo se může vystavení průkazu vyhnout při prodeji nemovitosti?
Pouze vlastník bytové jednotky. A to tím, že doloží účty za energii za uplynulé tři roky. Když je nemáte, můžete si je zpětně vyžádat u energetické společnosti.

4. Kolik bude průkaz stát?
Cena průkazu závisí na tom, o jaký druh budovy se jedná a také na velikosti a tvaru, např. na rodinný dům bude stát 3000 až 5000 Kč, na větší domy více.

5. Musí zpracovatel posudku přijít osobně?
Zpracovatel by měl prověřit skutečný stav nemovitosti a porovnat ho s předloženou dokumentací, měl by tedy přijít.

6. Jak dlouho energetický štítek platí?
Průkaz energetické náročnosti budovy platí deset let nebo do provedení větší změny dokončené stavby.

7. Co když nemám žádné podklady?
Bez projektu to bude dražší. Energetický odborník musí mít přístup do všech prostor v domě, aby zjistil rozměry všech obvodových konstrukcí. Dále je třeba odhalit skladbu obvodových konstrukcí. Další údaje se týkají osvětlení, vytápění, větrání, chlazení, případně rekuperace.

8. Jak postupovat v případě bytového domu, kde chce jen jeden vlastník pronajímat byt?
V zákoně je stanoveno, že majitel budovy je povinen od 1. ledna 2013 zajistit zpracování průkazu při pronájmu nebo prodeji celé budovy. Při prodeji a pronájmu bytu bude průkaz možné nahradit fakturami za všechny energie za poslední tři roky.

9. Jak je to v případě bytu v družstevním vlastnictví? Potřebuji mít energetický průkaz, když ho prodávám?
Povinnost platí při převodu nemovitosti. U družstevního bytu nejde o převod nemovitosti, ale o převod členských práv, a tudíž zde není nutné nechat si zpracovat průkaz. Od roku 2016 však půjde o pronájem ucelené části nemovitosti, všechny družstevní byty budou muset mít průkazy zpracované. Povinnost bude na majiteli domu, tedy na družstvu.

10. Co hrozí, když pronajímám či prodávám byt nebo dům, který nebudu mít opatřený průkazem energetické náročnosti?
Pokud se na vás vztahuje povinnost průkaz mít, hrozí pokuta až do výše 100.000 Kč. I když kupující pořídí nemovitost bez průkazu, může jej dodatečně vyžadovat.

11. Kdo bude průkazy kontrolovat?
Kontroly bude provádět Státní energetická inspekce s ministerstvem průmyslu a obchodu.

12. Musím mít energetický štítek, když prodávám chatu či chalupu? Když ji v létě někomu pronajímám na týden?
Ne, tato povinnost se nevztahuje na rekreační objekty.

13. Musím dům opatřit energetickým průkazem, když jej zdědím v dědickém řízení a nechci ho prodávat ani pronajímat nebo Když ho na mě převedou rodiče?
V zákoně se mluví pouze o vztahu prodávající a kupující, při jiném způsobu nabytí nemovitosti průkaz není potřeba. Je především ochranou kupujícího, aby věděl, jakou spotřebu energie nemovitost má. U darů či dědictví nelze očekávat, že by měl nabyvatel možnost volby. Průkaz není nutný ani v případě rozvodu, kdy se byt převádí jen na jednoho z manželů.

14. Musí být průkaz umístěn viditelně?
Jen u veřejných budov, u rodinných domů ne. Při prodeji rodinného domku či bytu je ovšem nutné jej uveřejnit všude tam, kde se nemovitost inzeruje.

15. Vztahuje se povinnost mít průkaz i na domy v památkových zónách a jejich ochranných pásmech?
Ano, i ty musí mít průkaz energetické náročnosti budov.

16. Chystám se dům či byt rekonstruovat a průkaz už mám. Při jakých stavebních úpravách se změní?
Podle zákona se za větší úpravu považuje změna na více než 25 procentech celkové plochy obálky budovy.

17. Které budovy budou muset mít průkaz v následujícím období?
Od 1. ledna 2013 - Při prodeji budovy nebo její ucelené části (například bytu) a při pronájmu domu.
Od 1. července 2013 - Budovy užívané orgány veřejné moci (například krajské, městské a obecní úřady, budovy Policie ČR, městské policie, hasičů, soudy) s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2.
Od 1. ledna 2015 - Stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2.
Od 1. července 2015 - Budovy užívané orgány veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2.
Od 1. ledna 2016 - Při pronájmu ucelené části budovy (bytu, nebytového prostoru) včetně družstevních domů.
Od 1. ledna 2017 - Stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 000 m2.
Od 1. ledna 2019 - Stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2.
Od 1. ledna 2019 - Stávající rodinné domy vztažnou plochou menší než 350 m2.



15.11.2012